Šéf dělá chyby! Ale jak mu podat kritiku?

Podat dobře kritiku – to chce jistou dávku umění. Zvlášť tehdy, pokud se kritika přímo dotýká vašeho nadřízeného. Není dobré, chcete-li v tomto případě jít hlavou přímo proti zdi. Neuspějete. Pokud šéfovi podáte vaši kritiku v momentě, kdy jste rozzlobená, protože něco nevyšlo kvůli jeho chybě, potopíte zejména sebe. Proto na takovou věc musíte jít takticky. Vyčkejte na klidnější den a klidně se zeptejte, jestli vás může vyslechnout s jistými návrhy na zlepšení vaší práce. Přímé kritice šéfa před ostatními podřízenými se vyhýbejte. Ani vám by se nelíbilo, kdyby vás shazoval na poradě před deseti lidmi. Zvolte příjemnější a pro sebe méně nebezpečný způsob.

Při kritice velmi važte slova. Pamatujte na to, že je to přece jen váš nadřízený a na kritiku zvyklý není. Uveďte mu v klidu nějaký podobný příklad, jako ten, co on pokazil. Zkuste přinést návrh konkrétního řešení a použijte větu: „Podle mého názoru by to mohlo fungovat, co si o tom myslíte?“. Zůstaňte věcná a držte se jádra věci, nemusíte na něj vysypat všechna jeho selhání při daném projektu. Mohlo by se stát, že se nejenže nikam nepohnete, ale navíc zůstane zodpovědnost za špatný výsledek na vás. Nebo na některém kolegovi.

Pokud na první pokus neuspějete, nevzdávejte to. Najít si společnou řeč musíte, pokud se v zaměstnání nechcete trápit. Pokud máte méně formální vztahy, můžete si otevřeně promluvit i mimo kancelář, u káva či oběda, možná bude vašim názorem více otevřený a vyslechne vás, dokonce usoudí, že můžete mít pravdu.

Do kritiky šéfa se nepouštějte, pokud si jenom myslíte, že pochybil a zároveň nemáte v rukávu tipy, jak věc vyřešit. Na konfrontaci se dobře připravte, problém promyslete z každé strany, zvažte všechny možnosti, které by se během konfrontace mohly stát. Nenechte se zatlačit do kouta hned na začátku, argumetny musíte ze sebe sypat. Jde přece o to, abyste dospěli k řešení, které bud prospěšné pro vás oba.