Olovo nebo cín?

Bismut, který byl znám již ve starověku, byl často zaměňován s olovem a cínem. Bismut jako samostatný prvek poprvé prokázal Claude Geoffroy mladší v roce 1753. Tento kámen se vyskytuje volně v přírodě a v minerálech, jako je bismutinit (Bi2S3) a bismit (Bi2O3). Největší ložiska bizmutu se nacházejí v Bolívii, ačkoli se bismut obvykle získává jako vedlejší produkt při těžbě a rafinaci olova, mědi, cínu, stříbra a zlata.

Čistý bizmut je bílý, křehký kov s mírně růžovou barvou. Obvykle mísí s jinými kovy, například s olovem, cínem, železem nebo kadmiem, a vytváří tak nízkotavitelné slitiny. Tyto slitiny se používají například v automatických protipožárních sprinklerových systémech, systémech detekce požáru a elektrických pojistkách.

Oxid bizmutitý (Bi2O3), sloučenina bismutu, se používá jako žlutý pigment v barvách a kosmetice zatímco oxychlorid bismutu (BiOCl) se používá k výrobě pigmentu známého jako bismutová běloba.